Na druhou stranu bez nutných kroků, které povedou ke zlepšení využívání půdy i u nás o značné rozlohy půdy příjdeme, zúrodnění těch ploch bude vyžadovat poměrně značné úsilí a nemáme jistotu že to k nčemu bude. Vemt si že na rovinách za Uralem jsou dnes bažiny, jejich zůsrodnění by se možná nepodařilo ani za Sovětského Svazu, natož dens, kdy ani v Rusku není přáno až takovým porjektům, to není most na Krym, bavili bychom se o zůrodnění území rozlohy několika, možná desítek, našich republik.
Drobné kroky k tomu abychom zbrzdili a zachytili povodně, zejména bleskové, by mohly, stejně s úpravou koryt blíže k původnímu stavu, stát mnohem méně než přesun zemědělství a jeho změny. Byť by možná opět jednoduchými kroky, jako je výsadba stromů mezi poly, mohlo dojít ke zmenšení nepříznivých vlivů. Rozhodně by to mohlo příznivě ovlivnit i přečkávání horkých vln lidmi a zvířaty. Navíc zbrzdění povodní by vedlo k ušetření škod za stovky milionů.
Ovšem s tím že bude docházet k oteplení těch oblastí až na úroveň pěstování plodin, bude zároveň docházet k rozmrzání ložisek hydrátu methanu a to může ješt urychlit případné změny klimatu.
Problém je v tom že mechanismy nejsou ještě plně známé, co s čím to může udělat a také v tom a ni z historie se nemůžem příliš poučit, protože celá krajina je změněná. Tedy i kdyby byla situace zase stejná jako z Velké Moravy, odpověď krajiny bude zcela jiná.
I když třeba u nás byla krajina těsně před průmyslovou revolucí značně odlesněná, hospodářství s vodou bylo lepší, existovaly tisíce rybníků, které vodu držely v krajině.
Nemůžeme se spoléhat na něco takového jako je to že se obdělavatelnými stanou rozsáhlé oblasti v Rusku, nebo Kanadě. Stěhování národů, které by to rozpoutalo by bylo v dnešní době katastrofální.